Shetlandy 2014
Cesta na Shetlandské ostrovy byla vlastně moje první zahraniční cesta zaměřená na focení divoké přírody. Jel jsem tam s cílem alespoň vidět a s trochou štěstí i vyfotit papuchalka, přezdívaného mořský papoušek nebo klaun. Nakonec Shetlandy předčily má očekávání a podařilo se mi vyfotit řadu skvělých snímků. V roce 2016 jsem zavítal na ostrovy ještě jednou. S kamarády jsme navštívili celkem tři přírodní rezervace - Sumburgh Head, Hermaness a ostrov Noss. Fotografovali jsme hlavně opět papuchalky, a to přibližně ve stejném období jako minule.
Sumburgh head:
Cesta na Shetlandy je trošku komplikovaná, žádný přímý let nenajdete, a tak jsme letěli přes Amsterdam, Aberdeen a nakonec místním přeletem na letiště Sumburgh. Na letišti jsme si pronajali auto, protože bez něj se na ostrovech neobejdete. Jezdí se vlevo, ale provoz je tak malý, že vám jízda nebude dělat žádné potíže.
Horší to však bylo s ubytováním. Před cestou jsem se informoval o cenách na Bookingu a nejlevnější ubytování pro jednu osobu vycházelo minimálně na dva tisíce korun bez snídaně. To mi přišlo docela dost, a tak jsem pátral po dalších možnostech. Nakonec jsem objevil takzvané Bödy - kamenné domky určené pro rybáře. Na celém souostroví je jich asi dvanáct a jsou rozmístěné téměř na všech ostrovech. Cenově vychází okolo 300 korun na osobu a jsou většinou určeny pro 4 až 6 lidí. V domku je ložnice většinou s palandami, kuchyň se základním vybavením a koupelna s průtokovým ohřívačem vody. Topí se v kamnech, dřevo na otop je za extra poplatek, stejně jako elektřina. Bohužel pronajímání domků se v roce 2024 pozastavilo a oficiální stránky Shetland Camping Böds jsou mimo provoz. Prý se shání nový pronajímatel.
První domek jsem vybral hned kousek od letiště, konkrétně Betty Mouat's Böd, což byl dobrý výchozí bod pro první dvě ptačí rezervace. Tou první je Sumburgh head nature reserve, která se pyšní 100 metrů vysokým útesem na jižním cípu Shetlandské pevniny, kde se tyčí nejstarší a asi nejznámější shetlandský maják a návštěvnické centrum. Skalnaté útesy obklopující toto místo patří mezi nejdostupnější kolonie mořských ptáků v Británii. Okolí majáku je plné ptáků, zejména během letního období rozmnožování, mezi nimiž můžete nafotit papuchalky, alkouny, alky, racky, burňáky, ústřičníky, střízlíky a konopky.
Isle of Noss:
Druhým místem na celodenní focení byl ostrov Noss, který je národní přírodní rezervací proslulou jako jedno z nejlepších míst pro volně žijící zvířata v Evropě. Dramatické, 180 metrů vysoké útesy ožívají v létě, kdy se sem do hnízd vracejí desetitisíce mořských ptáků. Tento malý ostrov nabízí jednu z nejsnadněji dosažitelných kolonií mořských ptáků, kde můžete pozorovat a fotografovat ptačí druhy doslova z několika metrů. Na jaře a v létě se na útesech shromažďují terejové, alkouni, burňáci a rackové. Najdete zde také kolonii papuchalků, cestou přes travnaté plochy ostrova vás budou obtěžovat chaluhy a rybáci. Ty agresivně brání svá území, takže pokud se dostanete příliš blízko k jejich hnízdům, připravte se na to, že na vás budou dělat nálety.
Cesta na Noss vede přes hlavní město Lerwick, kde nastoupíte do trajektu směřující na ostrov Bressay. Ten přejedete asi 6 kilometrů na opačný konec, kde zaparkujete auto na parkovišti, a poté vás čeká krátká, ale napínavá tříminutová plavba na Noss v malém nafukovacím člunu. Pozor, tento malý trajekt jezdí jen v určité dny, proto je dobré si to zkontrolovat na oficiálních webových stránkách. Po přistání je to jen kousek pěšky do návštěvnického centra, kde zaplatíte vstup a poté už po svých vyrazíte na útesy na východní straně. Nejoblíbenější cestou k prozkoumání Nossu je pobřežní stezka. Vede z návštěvnického centra NatureScot, následuje travnatý povrch kolem pobřeží a stoupá až na nejvyšší útesy, 180 metrů nad mořem.
Hermaness
Rezervace Hermaness se nachází úplně na severu Shetlandů. Jako výchozí bod jsme tentokrát zvolili jinou ubytovací možnost, Windhouse Lodge Camping Bod. Ten je blíže k ostrovu Unst s rezervací Hermaness a také k ostrovu Fetlar s rezervací Funzie; na oba ostrovy je nutné použít trajekt.
Útesy Hermaness, které se tyčí 170 metrů nad pěnivým mořem, jsou v létě domovem až 100 000 hlučných mořských ptáků. Jenom terejů bílých je tady kolem 30 tisíc párů. Tisíce těchto ptáků se hádají o území na bíle potřísněných útesech. Sledovat je při lovu ryb je opravdu pozoruhodná podívaná, neboť terej se vrhá střemhlav dolů volným pádem i z výšky 30 metrů a hladinu protíná rychlostí téměř 100 kilometrů v hodině.
Na Hermaness také žije početná kolonie papuchalků bělobradých, které lze fotografovat při jejich letu za západu slunce. Hlavní potravou papuchalků jsou menší ryby, jako jsou smačci, sledi a šproti. Ačkoli jsou na souši neohrabaní, stejně jako tučňáci, jsou výbornými plavci a dokáží se ponořit do hloubky přibližně 70 metrů. Pro potravu létají až 100 kilometrů na širý oceán. Poté, co stráví zimu na moři, se páry obvykle každé jaro vracejí do stejné nory. Ty mohou vyhloubit pomocí svých silných nohou a zobáků, ale často využívají staré králičí nory. Na Hermanessu a sousedním výběžku Saxa Vord jich pravděpodobně žije přes 20 tisíc kusů a jsou překvapivě krotcí. Můžete je tak fotit zblízka i širokoúhlým objektivem.
